Tony Eccles:
Go galledeaddji vázzá Máilmmikultuvrraid galleriijai, de oažžu dovddu viidát máilmmis ja báikkálaš oktavuođas dan máilbmái. Ja dat maid sii oidnet lea hui unnán proseanta olles čoakkáldagas. Čoakkáldagas leat sullii 13 000 dávvira ja sullii 5 gitta 7 proseantta dain leat čájáhusas juohke áigge.
Mun lean Tony Eccles. Lean etnografiija kuráhtor Gonagaslaš Alberta muitomuseas. Mis lea dát fiinna gálvojođus máŋgga sierra olbmuin geat barge brihttalaš riikkas miššonearan, gávppašeaddjin, koloniála ofelažžan, soalddáhin ja vásáhusmátkkošteaddjin.
Ja sii bohte ruovttoluotta Devonii ja, áiggi mielde, sii dušše skeŋkejedje iežaset persovnnalaš čoakkáldagaid midjiide. Dat mii lea nu somá das lea ahte dat čalmmustahttá Exeter, Devon, čoakkáldaga viiddis máilbmái, ja dat lea hui dehálaš.
Mis lea unna joavku dávviriin mat bohtet Victoria stáhtas Australias, ja daid skeŋkejedje 1868:s muhtin olmmái geas lea bearaš Devonis. Mii eat diehtán maidege dán olbmo birra ovdal go mu ustit British Museumas lei bargamin čoakkáldagaiguin dáppe, ja mii ságastallat muhtun doarjjaoažžuid namaid birra. Ja WR Hayman bođii ovdan. Ja son jearai: 'Muital fas dan nama. Áhčči, mis lea dáppe veaháš gávdnos.'
Mun jáhkán dat mii mis lea dáppe lea čoakkáldat mii lea jávkan. Hayman lei vuosttaš aboriginála kriketjoavkku jođiheaddji Englánddas. Jagis 1868 bohte sii Australias. Dat lei Haymanii fitnodatvejolašvuohta vuohki oažžut ruđa.
Ja go sii ledje geargan kriketspealuin, de sii čájehedje aboriginálaid gelbbolašvuođa, nugo čuoikkaid ja bumerang-čuoigamiid. Sii čuojahedje measta juohke beaivvi. Soai eaba ožžon bálkká, vaikko galge, ja okta sis jámii turnea áigge ja muđui čiekčit eai ožžon dieđu dan birra.
Dát lea spiidnečuoigi. Dát geavahuvvui okta aboriginála kriketčuoigiin čájehit spealuid čuohppama. Nu ahte dus lea du speallu, dáppe, mii livččii biddjon sajis čuoggáin. Ja don jođát ja de čuohppat dan. Dat lea lihkostuvvan bivdorusttet.
Ja nu mii láigoheimmet dán čoakkáldaga Lord'sii erenoamáš čájáhussii dán dáhpáhusa muitun, ja aboriginála australialaš kriketjoavku bođii, ja sii dolle daid dávviriid maid sin ovddeš áhkut ledje ráhkadan. Nu ahte lea oalle guoskkahahtti, dehálaš áigi buohkaide geat leat mielde dan proseassas – erenoamážit guossástalli čiekčiide.
Dát lea gákti maid EB Penney skeŋkei 1868:s. Dan duogáš lea Mexico, muhto álgoálgosaš dutkamušain lea čájehuvvon ahte dat lea jáhkehahtti ahte lea Spánia gávppašeami buvtta Mexicos Ásiai. Dát gákti lea hui miellagiddevaš go lea bohcconáhkki mii čájeha ahte lea bohcconáhki.
Dáppe leat ovddasteaddjit rikkis olbmuin, muhto maiddái bálvaleaddjiin, girkus maid. Nu ahte mii diehtit ahte dát lea áigi goas katolisma lea biddjon sisa Mexicoi. Nu ahte dat čujuha dan áigái.
Ja mii geahččalit gávnnahit gii EB Penney lei. Mii diehtit ahte son lei gávppašeaddji, muhto eat dieđe eanet. Mii eat dieđusge dieđe maidege dán bihtá oamasteami birra, muhto go dan diehtit, de mii čájehit dan dan muitalusain. Dat dušše gáibida olu eanet stipeandda.
Nu ahte go galledeaddji boahtá galleriijai, de háliidan ahte sii jurddašit ahte ii visot leat vurkejuvvon. Leat ollu áššit mat leat ostojuvvon dahje skeŋkejuvvon dahje gávdnon. In ge áiggo dadjat eahpeehtalaš oamasteami. Doppe leat áššit mat leat skeŋkejuvvon ja dahkkon gallededdjiide ja skihpáriidda ja olbmuide geat leat mátkkoštan miehtá máilmmi.
Dan birra mii geahččalit rehálaččat ságastallat galleriijas lea rahpat daid duohta historjjáid objeavttain, geahččat iešguđet perspektiivvaid, geahččalit leat nu fátmmasteaddji go vejolaš, nu ahte ii leat dušše ovttabealat, eahpevuoiggalaš muitalus mii soaitá leamaš mannan čuođi jagi. Mii ovttasbargat daid servodagaiguin ja sin jienat fertejit leat nannoseabbo.
Ja, dieđát go, mii háliidit čájehit min doarjjaoažžuide rehálaš čuovggas geat sii duođaid ledje, nu ahte mii dahkat gálvvuid galleriijas servodahkii oskkolaš beivviid. Nu ahte mis lea hui nana oktavuohta min báikkálaš hinduisttalaš organisašuvdnii ja Exeteris servodahkii. Ja mii háliidit leat relevánttat buot min eará servodahkii maid, sihke dáppe Stuorra-Británnias ja Exeteris ja olgoriikkain.
