Julien Parsons:
RAMM lea čoaggán dáidaga dan rájes go rahppui 1860-logus, ja maŋimuš 150 jagi áigge mii leat čoaggán hirbmat olu. Dál mis leat sullii 7000 dáiddabarggu čoakkáldagas.
Mun lean Julian Parsons; Lean čoakkáldathoavda RAMM:s.
Čoakkáldagas, mii lea stuorra oassi gávppis, mii válljet bihtáid dihto čájáhussii, man mii gohčodit heŋgen – vuođđun bargguid vuorrováikkuhus juohke nuppi mánu – nu ahte mii sáhttit addit ođđa fáttá dahje ođđa dulkoma bihtáide. Ja mun jáhkán dat lea dehálaš go dieđusge eat sáhte čájehit buot materiála, muhto mii háliidit addit olbmuide beassama nu ollu dáidagii go mii sáhttit.
Čoakkáldat, sihkkarit vuosttaš čuođi jagi, vuosttaš jahkečuođi, lei hui olu jápmán dáiddáriid čoaggima birra, lei historjjálaš bargguid čoaggima birra, ja dat oidno ollu čoakkáldagas.
Nu ahte dát lea Joan Tuckfielda portreahtta, mii lea okta dain álgoálgosaš bargguin RAMM čoakkáldagas. Mii diehtit ahte Joan lei Exetera sátnejođiheaddji John Tuckfielda eadni, gii lei Exetera sátnejođiheaddji 1550:s.
Maŋŋel Johna jápmima Joan lei ain hui dehálaš lahttu Exeter servodagas, man birra mii eat soaitte jurddašit maŋimuš gaskaáiggis, ahte nissonolbmot ledje dehálaš lahtut servodagas, muhto son gal lei. Nu ahte son lei bures čadnon ja rikkis ja váikkuheaddji.
Maŋimuš dutkamušat leat vaikko čájehan gos son orui, ja mii diehtit ahte son orui St Pancras searvegottis Exeteris, okta dain riggáseamos guovlluin gávpogis orrut, High Streetis.
Nu ahte jus geahččá hui dárkilit portreahta, ja dat čájehuvvui maiddái röntgengovas, de oaidná duođaid čuožžilan hávgga bázahusaid, mainna Joan álggos livččii čájehuvvon. Málesteapmi lei ođđasit málejuvvon eambbo modearna, gávtti hápmásaš gávttiin.
Olbmot háliidedje čájehuvvot modearnamus biktasiin sin govain. Nu ahte muhtumin dát, jus barggut válde guhkes áiggi buvttadit, de olbmot rievdadedje iežaset modeallaid sihkkarastit ahte dat čájehuvvojedje ođđaseamos biktasiin ođđaáigásaš gielas.
Nu ahte mu mielas lea hui buorre vuohki mo sáhtát geahččat Joana portreahta. Son lea oalle garra nisu, muhto duohtavuođas lea hui buorre muitalus su duohken. Ja mii diehtit ahte go son jámii, de son bijai ruđa testameanttas báhtareddjiid ovttasbargoorganisašuvnnaide. Nu ahte málesteamis lea dakkár dovdu, mun jáhkán, ja mu mielas dat lea duođaid fiinna portreahtta.
Čoakkáldagas leat dieđusge barggut muhtun dain deháleamos dáiddáriin brihttalaš dáiddahistorjjás. Okta dain lea JMW Turner. Turner bođii máŋgga oktavuođas Davvi-Norggas, ja mii diehtit ahte son bođii 1814:s ja son lei ráhkadeamen skearruid Dart-dálu birra, Dart-joga birra.
Guoktenuppelohkái jagi maŋŋá son dagai ovtta dáin skearruin ja skearrojoavkkuin eambbo gárvves bargun, mas čájehuvvo Buckfastleigh Abbey, ja River Dart mii čuožžila dolin. Ja das oidno maiddái, ovddabealde, moadde bártni geat njuikejit ealuid lottiid njuoratmánnái. Nu ahte doppe lea maiddái dakkár duohta dovdu báikkálaš smákkus.
Čoakkáldagas lea máŋggabealatvuohta, muhto das lea maiddái kontinuitehta ja ovttaláganvuohta. Nu ahte bargu, dat fokusere davveoarjjabeallái, ja erenoamážit Devonii. Juo 1700-logu rájes bohte dáiddárat Lulli-Norggas govvidit eatnama, erenoamážit dan dihte go eatnamat ledje nu olu ja dan dihte go guovlu lei dehálaš dáiddalaš ruoktot, dáiddalaš guovlu.
Nu ahte measta čuođi jagi maŋŋel Turnera, de bohte ain dáiddárat Davvi-Norggas. Ja 1913:s bođii Lucien Pissarro Davvi-Norggas. Málesteapmi mii mis lea lea málesteapmi mii čájeha Riversbridge Farm, mii lea dállu mii lea ilus luonddus.
Lucien Pissarro lei fránskalaš imprešuvdnagovvejeaddji Camille Pissarro boarráseamos bárdni. Son bajásšattai, dieđát go, dakkár dáiddáriid birrasis go Renoir ja Monet, Seurat. Ja mun jáhkán ahte oainnát dakkaviđe Pissarro barggus, ahte das leat ain bázahusat, su bajásšaddama ekko Frankriikkas dán hui imprešuvdnalaš dovdduin.
Pissarro joatká máhccat dán báikái geahččalan dihte govvet dan áiggi goas eappeliid čáhci álgá šaddat muorain. Čájehuvvo ahte lei hui čáhppes giđđa dan jagi 1921:s, nu ahte son fertii gávdnat rivttes áiggi, juste dalle go son oaivvildii ahte muorat ledje buoremusat.
Nubbi bihttá masa mun erenoamážit liikon lea Abraham Canna govva. Mii eat dieđe sihkkarit gean dáiddár lea, muhto jáhkket leat Henry Caunter, ja dat lea sárgojuvvon birrasii 1850. Barggus oidno duođai erenoamáš figuvra, ja jus geahččá málesteami, de gávdnojit čujuhusat su ámmáhii.
Váldopersovnna hatti ja gahpir ja gákti, ja son lea čuožžilan ovtta čuoikka vuostá, ja čuoikkas lea Hercules-figuvra mii čájeha fámu, ja de lea čuohppon čuoikka mas leat moadde figuvrra. Ja jus geahččá dárkilit loguid, de oaidná ahte sii leat jođus álgit gilvovuodjimii. Dát leat buot čujuhusat dasa gii lea Abraham Cann, gii lei maŋimuš meašttir Devon-stiila njuikemis.
Muitalusat leat ahte sii njuikejedje gápmagiid ovdamearkka dihte dakkár áššiide go bohcco varra, nu ahte dat šaddet kuivvat ja šaddet hui garrasat, nu ahte sii sáhttet dagahit eanet vahágiid vuostálastiide. Nu ahte dát lea sivvan manin Abraham Cann šattai nu lihkostuvvan, mii oaivvildit.
Čoakkáldagat leat maid inspirašuvdnan ealli dáiddáriidda. Nu ahte mii leat dieđusge ovttasbargan dálááiggi dáiddáriiguin erenoamáš prošeavttaiguin čoakkáldagaid birra. Ja maiddái lea dakkár dovdu ahte mii ain háliidit čoaggit. Dieđát go, dát ii leat jápmán čoakkáldat, dát lea čoakkáldat mii stuorru olles áigge.
Čoakkáldaga árvu duođaid lea, sihkkarit báikkálaš guovllu oainnuid ektui, ahte dat gokčet, dávjá, historjjá, visttiid, gáddegovaid mat leat áibbas jávkan. Ja ovdamearkka dihte Exeteris, dieđusge dat bombaduvvui soađi áigge, ollu das lea mannan agálaččat, ja muhtumin áidna čálus muhtun dáin gáddečuovggain, muhtun dáin fantastihkalaš historjjálaš visttiin, gávdno dain málesteamis mat mis leat dáppe: akvareallat, sárgosat, skearrut.
Nu ahte dat lea duođaid árvvolaš resursa. Dát lea okta sivva dasa ahte mii bidjat nu olu go sáhttit neahtas, vai olbmot besset geavahit materiála: ii dušše dan dáiddalaš árvvu dihte, muhto dan dihte go das lea árvu historjjálaš dutkamis ja sohkahistorjjás. Nu ahte lea duođaid dynámalaš aktivitehta dovdu čoakkáldagas.
Okta dain illuin go bargá museas ja bargá kuráhtorin, dahje čoakkáldagaid joavkku lahttun, lea beassat nu lahka dáidagiid. Mun áiggun dadjat, dieđát go, mun jáhkán ahte dat lea dakkár vásáhus maid hui unnán olbmot ožžot, erenoamážit go geahččá stuorra, dovddus dáiddáriid bargguid, stuorra iežaset fágameašttiriid. Dat dovdá duohta privilegiija.
Dat lea dat dovdu das ahte áŋgiruššat mii gáibiduvvo vai sáhttá buvttadit stuorra dáidaga mii čuohcá munnje. Ii leat dušše taleantta birra sáhka; lea maid sáhka áŋgiris barggus ja áŋgirvuođas ja bargat seamma ášši fas ja fas. Nu ahte mun dovddan ahte lea dakkár áddejupmi ahte eallimis, gal nugo dáidagis, lea oassin taleanta, muhto maiddái oassin áŋgirvuohta ja motivašuvdna ja fokus. Mun jáhkán dat lea okta dain áššiin maid válddán eret čoakkáldagas.
